Hlášky 2.

14. října 2009 v 16:39 | Emma |  Buffy, přemožitelka upírů

Alex: Je mi sedmnáct. Myslím na sex i při pohledu na linoleum.

(Dva studenti vejdou do knihovny.)
Alex: Promiňte, už jste slyšeli o klepání?
Jonathan: (nechápavě) Jdeme si půjčit knihy. Od Stalina.
Alex: Copak je to tady knihkupectví?
Giles: Školní knihovna, Alexi.
Alex: Odkdy?

Giles: "Podívejte se na mou masku. Oživuje mrtvé!" Američani.


Alex: Tak si to shrňme, když se začnou děsit děsivé zrůdy... tak to není dobré.

Spike: Moje hlava. Myslím, že střízlivím. To je hrůza. Bože, radši bych byl mrtvý.
Buffy: Když zavřeš oči a budeš si to přát...
Angel: Dobrá, nech toho, Buffy, potřebujeme ho, abychom je našli.
Buffy: Jeho? Pravděpodobně je zavřel do továrny.
Spike: Myslíš, že jsem tupej?

Alex: Tak jaké jsou naše možnosti?
Willow: No, buď odmítnu udělat to kouzlo a on nás zabije, nebo to kouzlo udělám a on nás zabije.
Alex: A nějaká třetí možnost?
Willow: Jelikož je tak opilej, tak by na nás mohl zapomenout a my bychom vyhladověli k smrti. To je asi ta nejlepší možnost.

Spike: Panebože.
Buffy: Teď zas co?
Spike: Na téhle lavičce jsme zabili bezdomovce. Já a Dru. To byly časy. Víš, prosil o slitování, což ji přimělo kousnout hlouběji.

Spike: Celou dobu jsem na to šel špatně. Fňukal jsem, plazil se, obviňoval ostatní. Ale pokud chci Dru zpět, musím být zas tím samým mužem, jakým jsem byl. Mužem, kterého milovala. Udělám to, co už jsem měl udělat na začátku. Najdu ji, ať je kdekoliv, svážu ji a budu ji mučit, dokud mi neřekne miluju tě! (jde ke dveřím a otočí se) Láska je legrační.

Spike: Ona mě ani nezabila. Prostě odešla. Nestál jsem jí ani za to, aby mi uřízla hlavu. Žádal jsem snad hodně? Jen malý náznak toho, že jí na mně záleží.

(Buffy vešla k Gilesovi do domu a uviděla tam ženu oblečenou pouze v košili. Po chvíli si o tom povídá s Gilesem.)
Buffy: Mám dojem, že máš moc volného času!
Giles: Nesmím mít soukromý život?
Buffy: Ne, protože jsi hrozně starý... (zoufale) a je to děsný.

Harmony: Hele, já nemám puls! Super!

Buffy: Co je s tebou? Dru tě zas odkopla?
Spike: Třeba já odkopl ji!
Harmony: Utekla s houbovým démonem. O ničem jiném celé dny nemluví.
Spike: Harm!

Spike: Odcházíme, ještě nenastal ten čas.
Harmony: Jo, ale jakmile získáme drahokam Amari, budeš litovat!
Spike: (na Harmony) Sklapni!

(Spike může chodit za denního světla.)
Spike: Fantastický den. Ptáci zpívají, veverky dělají spousty nových veverčat, slunce svítí, ale mě to nepálí. Je to vzrušující, třeba se i opálím.

(Alex si dělá srandu z malého démona.)
Alex: Kdo je tu pan velký démon? No tak, kdo je tu ten velký démon?
Giles: Nevysmívejte se mu, ano?
Alex: Ublížil by mi?
Giles: Ne, ale není to hezké.

(Spike přišel hledat útočiště k Buffy.)
Spike: Hele, jsem bezpečnej. Nemůžu nikoho kousnout. Vypadá to, že mě vyřídili.
Giles: Co to říkáš?
Spike: Říkám, že Spike měl menší výlet k veterináři a teď už nemůže honit jiné pejsky. Nemůžu nic kousnout. Nemůžu lidi ani praštit.

(Buffy uvazuje Spika.)
Spike: Au. Zatracená ženská. Zaškrtíš mi úplně krevní oběh.
Buffy: Ty žádný oběh nemáš.
Spike: Ne, ale píchá to.

Buffy: Mám na starosti důležitější věci.
Spike: Přišel jsem jako přítel. No dobrá, plný nenávisti. Ale nesu důležité informace a mám pocit, žes mě podvedla.
Buffy: Řekni mi, co víš.
Spike: Jsem moc hladový, abych si vzpomněl.

(Willow a Anya odcházejí varovat rektora.)
Alex: (polomrtvý, protože se nakazil několika nemocemi)
Já jdu taky.
Buffy: Zvládneš to?
Spike: Toho tu nechte. S tím to za chvíli praští a já můžu sníst i toho, kdo je po smrti.

Spike: Tyhle kecy o pomstychtivým indiánovi už nemůžu dál poslouchat.
Willow: Tím chceš říct...
Spike: Vyhráli jste. Chápete? Přišli jste sem, zabili je a vzali jste si jejich půdu. To je to, co dobyvatelské národy dělají. To samé dělal i César a neříkal potom:" Přišel jsem, dobyl jsem a je mi to opravdu líto." Historie světa není o dělání si přátel. Měli jste lepší zbraně a zmasakrovali jste je. Konec příběhu.

Buffy: Musíme rozhodnout o obřadu, o hostech... o slavnosti...
Spike: Tak zaprvé, nechtěl bych mít svatbu v kostele...
Buffy: A co takhle denní obřad v parku...?
Spike: Ha ha ha... to je úžasný. Užij si líbánky s hromadou prachu.
Buffy: Ale pod stromy jen v nepřímém světle...
Spike: Lehký jarní vánek odevlaje listy ze stromů... a zase se podepíšeme jako Pan a Paní velká hromada prachu!
Buffy: Jde o svatbu a ty se chováš, jako by to byl vtip.
Spike: Ou, myško, podívej na tu pusinku. Dej mi ji...
Alex: (Poté, co viděl polibek Buffy a Spika.) Můžu oslepnout taky?

Buffy: Spiku, jsou to mí přátelé. Kromě toho je to moje práce.
Spike: Prozatím.
Buffy: Cože? Ty chceš, abych skončila?
Spike: No, už mě to i napadlo, že bys mohla přestat zabíjet mé přátele.

(Buffy oznámila Rileymu, že se bude vdávat.)
Riley: A kdo je ten kluk? Chodí sem do školy?
Buffy: Spike? Ne, to ne, on je hrozně starej.
Riley: Starej?
Buffy: No, ne tak jako můj poslední přítel.
Riley: Dobře. Už je pozdě. A já... Jsem velmi unavený. Takže... půjdu pryč, abych byl... pryč.

Buffy: Spike a já se budeme brát!
Xander: Jak? Co? Proč?
Giles: Tři vynikající otázky.

Giles: Nemůžeme tě pustit, dokud si nebudeme jistí, že jsi impotentní.
Spike: Hej!
Giles: Promiň, špatný výběr slov. Dokud si nebudeme jistí, že jsi...
Buffy: Zvadlej.
Spike: Nezahrávej si se mnou, slečinko!
Buffy: Gilesi, pomoc! On mě snad poslintá.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama